Z Čelákovic do Brandýsa, Obora Hvězda

Páník nám připravil v pondělí nejednu horkou chvilku, padla na něj deprese, nic se mu nedařilo, spíš zkazil na co sáhl. Proto musela přijít radikální změna, jenže jak na to? Páník na nás nemá moc času když chodí do práce, a tak když se dozvěděl, že na státní svátek bude doma, vymyslel na nás likvidační výlet, my to nazveme Irondog

No vina padá tak trochu i na nás, nenechali sme ho chudáka ani vyspat, a už v půl páte sme ho tahaly z postele, ukecal to do pěti, a pak stejně nevydržel a šel nás vyvenčit. Na 7:30 sme měli domluvený sraz s Rastym, Beskou a Pavlou. Jeli sme do Čelákovic a odtud pěšo, známou trasou k Labi. Jak to tu už známe, páník nás pouští čím dál dříve z vodítka, no a Nikolka se mu odměnila 15minutovým útěkem přeš roští do Labe a kdoví kam ještě. Nakonec se ale vrátila a my mohli pokračovat v cestě. Pěkně sme si to štrádovali podél Labe, babička i s Barnabáškem na nás mávali přes vodu. Cesta byla příjemná a celá na volno. V Brandýse nás vzal na vodítko, prošli sme páníkovýma zkratkama až tam kde bydlel s rodiči. Tam se k nám přidaly na kousek cesty mamka a ségra páníka. Došli sme k velkému rybníku, ale k našemu překvapení už nás páník nepustil, prý ať sme čisté do autobusu. V Dřevčicích sme byly stejně jak prasata, ale hodný pan řidič ani nemrkl a všechny nás naložil a odvezl do Prahy. Tady sme se rozloučili s Rasťákem a Bessinkou , a vyrazili dále.

Dojeli sme na druhý konec Prahy do obory. Tam na nás čekali další kamarádi. Byla tam Verča s Artíkem a Iveta s Ashanti. Krásně sme si prošli oboru, vykoupali se v rybníčku a páníci se pohodově prošli. Cestou zpět sme se rozhodli, že to ještě nezabalíme, a tak sme se ještě na rozloučenou prošli kolem Vltavy z Libně do Tróje a zpět. Na Palmovce sme se rozloučili s kamarády a jeli domů.

Když sme dorazili konečně domů, páník nás vykoupal a teď už dobrou noc, bolí nás tlapičky a máme hodně nových a krásných zážitků ke vstřebávání, snad i páník přijde na jiné myšlenky.

Pac Niky a Ebí