Procházka po Káraném

Opět je tu víkend, jenže Niky se rozhodla že už konečně začne hárat, tak sme byli nuceni odmítnout pozvání od klubu výletníků, ale sedět doma se nám taky nechtělo...

Tak sme se rozhodli vyrazit na vlastní pěst, no jenže kam???

Nakonec sme se rozhodli udělat překvapení pro Háňu, která chudák už přes týden neviděla svého miláčka Ernyho, a vytáhli sme jí tam, kde to dobře známe a kde se nám to moc líbí.

Ráno sme sedli na vlak a rozjeli se do Čelákovic, odtud sme krásnou procházkou vyrazli směr Káraný. Hančina odvaha jet s námi, byla odměněna nepříjemným překvapením v podobě dunícího jezu. No moc se jí nechtělo ale nakonec to statečně zvládla. Chtěli sme jít do lesa se proběhnout, jenže páník se zamotal mezi chatkama u Gráda, tak sme si to radši namířili tam, kde to známe. Cestou sme si udělali neplánovanou pauzičku u babičky na zahradě. Ebinka měla alespoň dost času se očmuchat s Barnym, a pak sme razili dál. To sme měli pro Háňu druhý nepříjemný překvapení, pro změnu lávka s mřížovanou podlahou. No nebyla dvakrát nadšená, ale i tohle houpající se monstrum zvládla. Jestli to takhle půjde dál, tak už s námi asi nikam nepojede...

Nakonec sme došli na nádraží a tam objevili krásnou malbu s motivy města. Než přijel vlak, kochali sme se tou krásou a Ebí si opět ustlala Hanče na klíně...

Byla to krásná a oddechová procházka, děkujeme...

Pac Niky a Ebí