Folimanka

V týdnu sme se přihlásili na sraz pesanů na Folimance. Dlouho sme ale nevěděli jestli a jak vlastně půjdeme s ohledem na Nikčino hárání. Nakonec to páník vyřešil ke vší spokojenosti. Mě vzal na sraz a Nikolku nechal doma. Aspoň si měla možnost odpočinout od toho mýho lumpačení...

Jela s námi Hanka a vzala sebou i yorkšírandu Denču, jelikož se stále napjatě očekával příjezd Ernouška, tak aby nešla zase bez psa.

Dojeli sme metrem do centra a pak kousek pěšky sme přišli do krásného parku rozděleného mezi děti a pejsky. Hned se nám tu s páníkem zalíbilo, jenže páník byl nervózní jestli budu poslouchat, když tu nemám svůj vzor Nikolku. Tak mě nechal chvíli na stopovačce, ale jak se scházeli i další pejsci, stejně mě pustil. Já se mu za to odvděčila vzorným posloucháním včetně povelů. Nakonec sem se krásně vyběhala s pejskama, jen Denča byla furt nervózní a čekala kdy už jako pudeme domů.

Srazík se nám moc líbil, vydrželo i počasí a nezmokli sme. Celou cestu domu sem se nechala nést od páníka v ruce, protože sem byla utahaná z toho skotačení a bolely mě tlapky.

Pac Ebí